Tereza Šimečková se rozepsala pro Médiář o tom, jak vidí budoucnost médií a práce s daty. Zde si můžete přečíst článek v úplném znění.
Podle studie National Intelligence Council Globální trendy 2030: Alternativní světy z roku 2012, bude na Zemi žít 8,3 miliardy lidí (z toho 60 % ve městech), poptávka po potravinách celosvětově vzroste o 35 %, poptávka po vodě o 40 % a poptávka po energiích o 50 %. A co svět médií? Na podzim 2015 jsme požádali respondenty o jejich představu budoucnosti. Názory byly různé - od představy, že text i video budou sdíleny holograficky, přes přání, aby ovládání médií probíhalo hlasem nebo gesty, názor, že obraz a text bude zobrazen přímo do mozku za pomoci speciální pomůcky (například brýlí), až k vizi, že se staneme součástí děje filmu. Můžeme jen tipovat, jak to v roce 2030 skutečně bude... Hory platforem pro zobrazení informací Již dnes existuje množství platforem mediálního obsahu. I když zatím je živé vysílání v televizi dominantním médiem, do budoucna budou technologie pro různé způsoby konzumace obsahu důležitější a důležitější. Potvrzuje to také rozsáhlý a detailní monitoring mediálních aktivit, který jsme jako první v ČR v květnu 2015 zpracovali ve spolupráci s Asociací televizních organizací. Studie se zabývala mediální aktivitou české digitální populace. Zkoumala, jaké aktivity lidé během dne provozují, jaká mediální zařízení používají, jak mezi ně dělí svou pozornost, zda v jednu dobu využívají více zařízení naráz…
Ukázka výzkumného nástroje Crossmediální studie 2015 Výsledky studie jsou metodologicky srovnatelné s aktuálními zahraničními studiemi – např. s nizozemskou Media tijd 2014 nebo s britskou Digital day 2014. Chování v jednotlivých zemích se významně neliší. Češi průměrně tráví více než polovinu dne s elektronickým zařízením (PC, mobil, tablet, čtečka, TV, rádio) nebo mediálním nosičem (noviny, časopisy, knihy). Poslech a sledování audiovizuálního obsahu probíhá převážně „offline“ (tradiční televize a rozhlas). Studie však potvrdila významný rozdíl způsobů konzumace médií a informací u mladé a u starší generace.
Crossmediální studie 2015 – mladá generace je „smartphonová“, starší televizníNavigace v oceánu informací pro marketéry A svět informací o médiích? Informací o samotných médiích, pokud tak média ještě budeme nazývat, bude přibývat a bude náročné mezi nimi proplouvat a správně je použít. Poroste množství požadavků na rychlost a přehlednost zpracování dat, ať už informací o médiích, jejich zásahu, podílu na trhu, kvalitě či o jejich schopnosti upoutat pozornost. Obrovský význam bude mít využívání (a propojování) různých datových zdrojů a nacházení souvislostí v záplavě dat. Spojování dat je již nyní jednoznačným celosvětovým trendem. Stejnou cestu volí i kolegové z globálního týmu projektu Nielsen Media Impact. Vytvořili metodiku a nástroj umožňující plánovačům kombinovat data o médiích ze všech platforem: digitální média (textová, audio i video) přístupná přes PC, tablet, mobil, média dostupná přes klasické TV a rozhlasové přijímače a související technologie, média přístupná v papírové podobě (noviny a časopisy) a další. S nástrojem, který přímo pro Nielsen vyvinula společnost Pointlogic, již dnes ve světě pracuje přes 15 tisíc mediálních plánovačů.
Princip Nielsen Media ImpactNajít ostrov s pokladem A práce s daty 2030? Dat, která je možné posbírat, je nekonečně. Obrovskými datovými soubory disponují nejen společnosti jako Google, Facebook, ale i státy a jejich úřady a společnosti na finančních trzích nebo např. maloobchodní, telekomunikační a energetické firmy. Big data jsou a budou obrovsky zajímavým zdrojem informací. Číst z nich lze mnoha způsoby a jen některé jsou správné. Pokud se data neinterpretují tak, aby korespondovala s reálným světem, a aby s nimi uživatelé mohli smysluplně zacházet, informační poklad v nich nenajdete. Informace z velkých (a specifických) datových souborů je třeba validovat dalšími daty. S dalšími roky budou úspěšnější týmy specializované na data mining, profesionální kombinovanou analýzu mnoha datových zdrojů o souvisejících jevech. Zpracování dat bude i nadále inklinovat ke specializovaným řešením, která se posunují od vlastních uložišť ke cloudovým technologiím. Klient bude žádat srozumitelnou, jednoduše použitelnou a efektivní informaci. Bude na výzkumníkovi, aby za použití odborných postupů a speciálních nástrojů porozuměl oceánu informací mezi horami platforem, rozluštil mapu k pokladu a klíč k truhle - srozumitelnou informaci - klientovi přinesl. Odbornost, ale i zkušenost a intuitivnost při práci s daty bude v roce 2030 určitě mnohem důležitější než dnes.
Propojení informací v roce 2030