Téměř třetina české internetové populace neví, co znamená pojem inkluzivní vzdělávání

Více než třetina dotázaných si pod pojmem inkluzivního vzdělávání správně představí vzdělávání dětí s různými handicapy společně s ostatními dětmi v běžných školách. Nejlépe informovaní jsou přitom o významu pojmu respondenti starší 55 let a také lidé s vyšším stupněm vzdělání. Necelá třetina (přesněji 31 %) však nemá žádnou představu, co inkluzivní vzdělávání znamená. Tato část vzorku je dále rozdělená na ty, které toto téma zajímá, přestože o něm nic nevědí (je jich 16 %), a ty, kterým je lhostejné (15 %).Na otázku, zda mají představu, jak si Česká republika stojí ve srovnání s ostatními zeměmi EU z hlediska podílu žáků vzdělávaných ve speciálních školách, odpověděla více než polovina respondentů (53 %), že o tom nic neví. I zde lze tyto respondenty rozdělit na dvě skupiny: dvě třetiny by postavení České republiky z hlediska podílu žáků vzdělávaných ve speciálních školách zajímalo, třetinu tato otázka nezajímá. 27 % dotázaných dále odpovědělo, že má podle nich Česká republika ve srovnání s ostatními zeměmi EU průměrný podíl dětí vzdělávaných ve speciálních základních školách.

Ze zprávy European Agency for Special Needs and Inclusive Education z roku 2014 přitom vyplývá, že je u nás podíl žáků vzdělávaných ve speciálních školách mírně nadprůměrný.Přesvědčení o společenské prospěšnosti zavádění inkluzivního vzdělávání není mezi českými internetovými uživateli zcela jednoznačné. 53 % dotázaných ve výzkumu Nielsen Admosphere si myslí, že společné vzdělávání všech dětí včetně dětí s různými handicapy v běžných školách není společnosti nijak prospěšné, 47 % si však myslí, že prospěch naopak přináší.Téměř třetina české internetové populace neví, co znamená pojem inkluzivní vzdělávání