CZ
Výzkumný projekt National Pandemic Alarm již od 16. března 2020 monitoruje aktuální postoje a nálady společnosti s ohledem na probíhající pandemii koronaviru v pěti evropských zemích. Momentálně obsahuje výsledky online sběru dat z 26.–29. listopadu 2021.
Index paniky narostl od posledního dotazování v září 2021 o 8 bodů – nyní je na hodnotě 61 bodů, což zhruba odpovídá stavu v únoru 2021 nebo loni v říjnu. Pro zajímavost: zatím nejvýše (okolo 70 bodů) byl index paniky loni na jaře, tedy na začátku epidemie. Vyšší tendenci k panice mají dlouhodobě starší ročníky. Čísla oproti září rostla ve všech sledovaných zemích, nejvíce v Maďarsku o 12 bodů. Na Slovensku vyrostl index o 8 bodů.
Index důvěry ve státní aparát, který zjišťuje, jak vysokou důvěru v představitele státu a státní instituce mají lidé v aktuální situaci pandemie COVID-19, se nyní v Česku blíží absolutnímu minimu za celou dobu trvání pandemie, má hodnotu 39 bodů. Nižší byl jen letos na konci února; od září se navíc snížil o 5 bodů. Nejnižší důvěru v řešení státu mají respondenti ve věku 25–34 let. Na Slovensku je nyní tento index na historickém minimu (32 bodů). Nižší než u nás je jeho hodnota ještě v Bulharsku (36 bodů). V Maďarsku i Polsku je důvěra vyšší než u nás, v Maďarsku dokonce od září o jeden bod stoupla.
Index dopadů je aktuálně na střední hodnotě (51 bodů) a ze všech sledovaných zemí je právě v Česku nejníže, což znamená, že subjektivně zde lidé hodnotí dopady krize na své životy nejpozitivněji.
Index ochoty k očkování je u nás momentálně na hodnotě 77 bodů. Oproti zářijové vlně se u něj změnil výpočet, což přibližuje Lucie Vlčková, Senior Research Manager Nielsen Admosphere: „Abychom získali skutečně komplexní obrázek o postoji k očkování v Česku, rozlišujeme v rámci indexu nově i respondenty, kteří jsou plně očkovaní, dále ty, kteří mají už i posilovací dávku, a ‚rozočkované‘ jedince. Dále sem stejně jako dříve zařazujeme i ty, kteří se na vakcínu chystají.“ Výrazně vyšší je aktuálně hodnota indexu u nejstarších respondentů (55+ let věku), kolem průměru se drží u kategorií 45–54 a 15–24 a pod průměrem je ochota nechat se očkovat u kategorie 25–44 let. Ze sledovaných pěti zemí je tento index v Česku nejvyšší, nejníže je naopak v Bulharsku (47 bodů).
Více informací najdete na webové stránce projektu www.nationalpandemicalarm.eu.
V průběhu letošního roku, tedy za dobu, kdy je v Česku možné nechat se očkovat proti onemocnění COVID-19, změnilo názor na očkování 37 % lidí – čtvrtina k lepšímu, 12 % ho vnímá negativněji než dříve. Negativní změnou prošly častěji postoje lidí ve věku 25–34 let. Většina lidí (63 %) však odpověděla, že se jejich postoj v průběhu letoška nijak nezměnil.
„Podíváme-li se detailněji na impulsy, které přispěly ke zlepšení názoru na očkování proti COVID-19, pro někoho možná překvapivě jsou na prvním místě informace od odborníků, které za ten ‚svůj‘ důvod označilo 44 % lidí, a to častěji mladší ročníky, lidé s vyšším či vysokoškolským vzděláním a lidé z velkých měst. Významné důvody pro změnu názoru k lepšímu ale respondentům zprostředkovalo také jejich okolí: zejména zkušenost s onemocněním někoho z rodiny nebo známých a také pozitivní zkušenost okolí s očkováním. Příznivěji se staví k očkování třetina respondentů také kvůli narůstajícím omezením pro neočkované, což lze číst i tak, že se těmto lidem začalo prakticky a společensky ‚vyplácet‘ nechat se očkovat,“ komentuje výsledky Lucie Vlčková z Nielsen Admosphere.
Jen 15 % změnilo postoj k lepšímu kvůli vlastní zkušenosti s onemocněním COVID-19 a 7 % díky celostátní kampani na podporu očkování. Možnosti jako vyjádření veřejně známých osobností, politiků nebo mediální výstupy označil jen zlomek respondentů.
A z jakých důvodů změnili někteří respondenti názor na očkování k horšímu? Hlavní impulsy jsou dva: jednak negativní zkušenost s očkováním v jejich okolí a jednak narůstající omezení pro neočkované – obě možnosti označilo shodně 46 % dotázaných. K negativnějšímu postoji dále 37 % respondentů přesvědčily informace od odborníků a po 30 % shodně celostátní kampaň a vyjádření politiků. Nejslabším deklarovaným impulsem k této změně postoje je vlastní zkušenost s nemocí, uvedlo ji jen 14 %.
Podpořit proočkovanost v Česku má mimo jiné i nová kampaň ministerstva zdravotnictví, která využívá reálné fotografie z českých nemocnic. Ve výzkumu jsme proto zjišťovali, jak ji respondenti vnímají. Více než polovina lidí (57 %) tuto kampaň zatím ani nezachytila. Nicméně v dotazníku měli dotázaní k dispozici náhledy použitých vizuálů a měli se rozhodnout, zda má podle nich tato kampaň potenciál přesvědčit neočkované lidi k očkování. 62 % si myslí, že tento potenciál nemá. Jen čtvrtina v něj naopak věří, 13 % neví. O něco skeptičtější než ostatní jsou v této otázce mladší ročníky.
Ačkoli u 40 % dotázaných neovlivní aktuální vývoj epidemie v Česku to, jak budou trávit letošní Vánoce, u ostatních pravděpodobně dojde k nějakým změnám. Asi třetina například vynechá návštěvu veřejných akcí jako mší, povolených typů trhů a podobně, 28 % chystá omezit setkávání s přáteli a známými – ve větší míře starší ročníky. Zhruba čtvrtina chce nakupovat v menší míře v kamenných prodejnách (častěji mladší respondenti). 19 % se s epidemickou situací o Vánocích „vyrovná“ tak, že se chystá chránit před nákazou při setkáváních například nošením respirátoru, dodržováním rozestupů a tak dále. Jen 14 % plánuje omezit setkávání s rodinou.
National Pandemic Alarm zachycuje měnící se vývoj společenských postojů a nálad – důvěru v představitele státu (index důvěry ve státní aparát), míru strachu (index paniky), reálný dopad situace na obyvatele (index dopadů), vlastní zkušenost s výskytem nemoci či nemocných v blízkém okolí (míra zkušenosti) a ochotu nechat se očkovat proti COVID-19 (index ochoty k očkování). Podrobné výsledky jsou dostupné na webové stránce projektu www.nationalpandemicalarm.eu.