CZ
Index paniky je aktuálně nejnižší od začátku pandemie.
Výzkumný projekt National Pandemic Alarm již od 16. března 2020 monitoruje aktuální postoje a nálady společnosti s ohledem na probíhající pandemii koronaviru v pěti evropských zemích. Momentálně obsahuje výsledky ze sběru dat 9.–20. září 2022.
Index paniky je aktuálně na vůbec nejnižší hodnotě od začátku pandemie (46 bodů ze 100), což se dá číst i tak, že Češi nepovažují momentální výskyt nemoci v populaci za velký důvod k obavám. Pro srovnání lze uvést, že nejvyšší index paniky jsme zaznamenali na jaře 2020, kdy dosahoval hodnot přes 70 bodů. Loni na jaře a stejně tak na konci listopadu byl také na podstatně vyšších hodnotách – přes 60 bodů. Co se týče ostatních sledovaných zemí, dle aktuálních dat je míra paniky všude srovnatelná, jen v Polsku je o něco vyšší a dosahuje 50 bodů.
Míra zkušenosti s nemocí, což je index, který udává, do jaké míry se lidé setkali s nemocí buď osobně, nebo aspoň prostřednictvím svých blízkých, je dle očekávání vysoká – a společně se Slovenskem také nejvyšší ze sledovaných zemí. Dosahuje hodnoty 94 bodů.
Index ochoty k očkování nyní zachycuje nejen ochotu Čechů podstoupit základní očkování proti COVID-19 jako takové, ale zároveň jejich ochotu k dokončení očkování v případě, že jsou „rozočkovaní“, a také k aplikaci dostupných posilovacích dávek. Index má v Česku nyní hodnotu 42 bodů, což je ze sledovaných zemí nejvíce (nejníže je v Bulharsku, kde dosahuje jen 32 bodů).
Více informací najdete na webové stránce projektu www.nationalpandemicalarm.eu.
Očkovaných je podle poslední vlny výzkumu National Pandemic Alarm v české online populaci starší 15 let okolo tří čtvrtin. Toto číslo sestává z těch, kteří jsou plně očkovaní a zároveň mají už i dvě posilovací dávky – těch je mezi respondenty 32 % –, dále těch s jednou posilovací dávkou (24 %) a lidí, kteří jsou plně naočkovaní bez posilovací dávky (19 %). Aktuálně „rozočkovaných“, tedy těch, kteří mají jen jednu dávku vakcíny ze dvou, jsou v populaci 2 %. Zbylých 24 % lidí tedy není v ČR očkovaných proti COVID-19.
Respondentů, kteří nejsou (plně) naočkovaní nebo mají pouze jednu posilovací dávku a zároveň jsou ochotní nechat se očkovat, případně si aplikovat posilovací dávku vakcíny, je aktuálně 22 %. 56 % se na doočkování či posilovací dávky nechystá (16 % spíše ne a 40 % určitě ne). Zhruba pětina ještě není rozhodnutá.
A jaké jsou nejsilnější důvody respondentů, kteří očkování proti COVID-19 nebo posilovací dávky neplánují? Nejčastěji nemají důvěru k dostupným vakcínám (44 %), podobné procento dotázaných ale nechce, aby je k očkování někdo nutil, byť nepřímo (42 %), nebo jsou toho názoru, že už se musíme naučit s covidem žít (42 %). Skoro třetině těch, kteří (další) očkování podstoupit nehodlají, vadí, že očkování vydrží jen po omezenou dobu a jsou nutná přeočkování. Podle 31 % jsou pak vakcíny neúčinné a před nemocí ani jejím šířením nechrání. Všechny zmiňované důvody mají (někde i podstatně) silnější zastoupení mezi ženami.
National Pandemic Alarm zachycuje měnící se vývoj společenských postojů a nálad – důvěru v představitele státu (index důvěry ve státní aparát), míru strachu (index paniky), reálný dopad situace na obyvatele (index dopadů), vlastní zkušenost s výskytem nemoci či nemocných v blízkém okolí (míra zkušenosti) a ochotu nechat se očkovat proti COVID-19 (index ochoty k očkování). Podrobné výsledky jsou dostupné na webové stránce projektu www.nationalpandemicalarm.eu.