MDŽ se má podle 8 z 10 Čechů připomínat. Rovnosti mužů a žen jsme nejblíže v oblasti vzdělání

Výzkum společně realizovaly agentury Nielsen a ResSOLUTION Group. Proběhl metodou online sběru na vzorku více než pětistovky respondentů z řad internetové populace Českého národního panelu starší 15 let.

Hodnocení rovnosti mužů a žen

Otázku rovnosti mužů a žen jsme nechali Čechy aktivní na internetu zhodnotit ve čtyřech oblastech: péče o rodinu, trh práce / zaměstnání, rozhodování (obsazování pozic ve vysokých funkcích veřejné sféry) a vzdělání. Nejlépe je na tom podle respondentů aktuálně oblast vzdělání. Pozitivně (známkou 1 nebo 2, hodnocení jako ve škole) ji ohodnotila více než polovina respondentů (55 %). Lidé z věkové kategorie 15–34 let jí ve 37 % udělili známku 1, starší respondenti měli o něco kritičtější pohled – jedničku jich ve věkové kategorii 35–44 let udělilo 24 %, mezi lidmi nad 45 let 26 %. Znatelný rozdíl v hodnocení je také podle dosaženého vzdělání a podle velikosti obce, v níž respondenti žijí. Lidé s vyšším odborným či vysokoškolským vzděláním hodnotili rovnost mužů a žen ve vzdělávání lépe (známka 1 a 2 dohromady 63 %) než lidé s nižším vzděláním (ZŠ 50 %, SŠ s maturitou 55 %). Z hlediska velikosti obce rovnost ve vzdělávání hodnotili lépe lidé žijící ve velkých městech.

Současný stav rovnoprávnosti v oblasti péče o rodinu Češi hodnotili o něco hůře. Za nejlepší (12 %) a velmi dobrý (22 %) jej považuje v celku o něco více než jedna třetina. Dvě pětiny v tomto případě udělily známku 3. Zajímavé jsou rozdíly mezi hodnocením žen a mužů – 44 % mužů si myslí, že rovnost v péči o rodinu je v Česku na dobré úrovni (známky 1 a 2), z žen si to ale myslí pouze jedna čtvrtina. Naopak jako špatnou (známky 4 a 5) situaci ohodnotilo 27 % žen, ale pouze 11 % mužů. Lepší hodnocení tato oblast dostala také od mladších respondentů (15–34 let).

Rovnost pohlaví na trhu práce a v zaměstnání je v Česku na dobré úrovni jen podle jedné čtvrtiny respondentů. Ze všech dotazovaných oblastí byla v této otázce nejvíce udělovaná známka 3 (42 %), tedy průměr. Mladší respondenti (15–34 let) opět dávali lepší hodnocení než starší respondenti. A rozdíl byl i v pohledu mužů a žen: stav rovnosti pohlaví na trhu práce (a v zaměstnání) kladně hodnotilo 36 % mužů, ale pouze 16 % žen – tedy více než o polovinu méně. Výše dosaženého vzdělání dotázaných na hodnocení této oblasti vliv neměla, ale velikost obce ano: 37 % lidí z velkých měst dávalo známku 1 a 2, u lidí z malých a středních měst to bylo pouze 21 % a u lidí z vesnic 25 %.

Nejdále od ideálu rovnosti mužů a žen jsme aktuálně podle respondentů v oblasti obsazování pozic ve vysokých funkcích veřejné sféry (rozhodování). Známku 1 nebo 2 této oblasti udělilo jen 22 % respondentů, 38 % hodnotilo známkou 3 a 31 % známkou 4 nebo 5. I tuto oblast muži vidí optimističtěji (30 % známky 1 a 2) než ženy (14 % známky 1 a 2).

Ve všech dotazovaných oblastech hodnotí aktuální situaci v otázce rovnosti lépe muži než ženy. Nejvíce se jejich pohled rozchází v otázce obsazování pozic ve vysokých funkcích veřejné sféry a v otázce trhu práce a zaměstnání. I v oblasti péče o rodinu mají ženy kritičtější pohled na současný stav. U hodnocení rovnosti ve vzdělání však rozdíl prakticky není.

Usilování o rovnost mužů a žen

Z nabízených čtyř oblastí by se podle největší části internetových respondentů mělo usilovat o rovnost pohlaví hlavně na trhu práce a v zaměstnání (83 %). Myslí si to 9 z 10 žen, z mužů tři čtvrtiny. Na druhém místě je péče o rodinu, kde by se o rovnost mělo usilovat podle 80 % respondentů. Rozdíl mezi názorem mužů a žen ani zde není zanedbatelný: muži s potřebou větší rovnosti v oblasti péče o rodinu souhlasí v 75 %, ženy v 86 %. V otázce obsazování pozic ve vysokých funkcích veřejné sféry je pro usilování o rovnost 79 % dotázaných a opět to platí více pro ženy (88 %) než pro muže (70 %). Pro usilování o rovnost ve vzdělání je 77 %.

Mezinárodní den žen

A co si Češi myslí o připomínání Mezinárodního dne žen? 80 % internetových Čechů je toho názoru, že by se MDŽ měl v současnosti připomínat (51 % určitě ano, 30 % spíše ano). Ženy odpověděly „určitě ano“ v 58 % případů, muži ve 44 %. 7 % si myslí, že by se v současnosti MDŽ spíše slavit neměl, 3 % jsou toho názoru, že určitě ne. Zbylých 9 % neví nebo nemá názor.