CZ
Obavy z reakce na vyjádření svého politického názoru pociťuje do určité míry zhruba pětina Čechů, kteří jsou aktivní na internetu. Zbylých 80 % naopak nemá problém své názory volně vyjadřovat. Výzkum také ukázal, že dvěma pětinám Čechů zajímajícím se alespoň trochu o politické dění by vadilo, kdyby měli jejich partneři zcela odlišný názor na politiku. Zajímavá zjištění přinesla i otázka zaměřená na přesvědčování k účasti v letošních volbách do Poslanecké sněmovny – 57 % respondentů, kteří šli k volebním urnám, uvedlo, že přesvědčovali své nerozhodné blízké či nevoliče ve svém okolí, aby šli volit.
Výzkum realizovala společnost Nielsen Admosphere metodou online sběru na vzorku pěti set respondentů z internetové populace Českého národního panelu starších 18 let.
O politické dění v České republice se v současnosti zajímají skoro tři čtvrtiny lidí z internetové populace starší 18 let (71 %). Zájem projevují ve větší míře muži než ženy a také starší respondenti oproti těm mladším. Že se o politiku spíše nebo vůbec nezajímají, odpovědělo zbylých 29 % dotázaných.
Jak se ale ti, kterým zdejší politika není zcela lhostejná, cítí, když mají před ostatními vyjádřit svůj názor na politické dění? 80 % se domnívá, že tak může činit beze strachu z reakce svého okolí. Každý pátý dotázaný ale pociťuje, že svůj názor nemůže vyjádřit (odpověděli „spíše ne“ či „určitě ne“) bez obav z reakce okolí. Tyto obavy pociťuje zhruba dvakrát více žen než mužů.
Respondenti dále vybírali ze skupiny výroků týkajících se jejich přístupu k vyjadřování politického názoru. Největší část – téměř polovina – nemá problém vyjadřovat se k tomuto tématu před kýmkoli, protože na názor má každý právo. S tímto výrokem se ztotožňovali ve větší míře muži než ženy a respondenti se základním a středním vzděláním oproti těm vysokoškolsky vzdělaným. Téměř pětina dotázaných ale uvedla, že pokud si není jistá, jaký mají daní lidé názor na politiku, radši s nimi o politice nemluví – v případě tohoto výroku byly sociodemografické charakteristiky respondentů opačné – více souhlasných názorů vyjádřily ženy oproti mužům a ve větší míře také dotázaní s VŠ/VOŠ než respondenti s nižším stupněm vzdělání. Rovněž téměř pětina nemá problém se vyjádřit, pokud je to před lidmi, kteří jejich názory respektují (ve větší míře nejmladší věková skupina do 34 let a vysokoškolský vzdělaní respondenti). Zhruba každý dvacátý dotázaný pak nemá problém vyjádřit svůj názor na politiku, pokud je to před lidmi, kteří mají podobný názor jako on/a. Zbytek se o politice s nikým nebaví, nebo žádný výrok nevybral.
V rámci další otázky byla internetovým respondentům (respektive těm, kterým není zdejší politické dění zcela lhostejné) představena situace, kdy jejich známí veřejně diskutují o svých politických preferencích a je zjevné, že mají všichni stejný názor, dotazovaný má ale názor zcela odlišný. Pomocí výroků bylo zjišťováno, jak by se respondent v takové situaci zachoval. Zhruba dvě pětiny odpověděly, že by řekly, že mají jiný názor, ale pouze, pokud by je v rámci debaty někdo přímo oslovil. V diskuzi by navíc dál nepokračovali. S takovým výrokem se ztotožnili spíše respondenti s VŠ/VOŠ oproti respondentům bez maturity a zároveň také ve větší míře respondenti z vesnic než ti z velkých měst. Téměř jedna třetina dotázaných uvedla, že by se sama od sebe do takové debaty připojila, vyjádřila svůj názor a diskutovala by s nimi – takto by na představenou situaci zareagovalo více mužů než žen, větší podíl dotázaných bez maturity než těch s vysokoškolským diplomem a také ve větší míře respondenti z velkých měst oproti těm z vesnic. Každý desátý respondent by se do debaty nepřipojil a svůj názor by si nechal pro sebe.
Výzkum rovněž zjišťoval, do jaké míry by internetovým Čechům vadilo, kdyby jejich blízké osoby měly zcela odlišný názor na politiku než oni. Největšímu počtu z nich by to vadilo u partnera/ky: odpovědělo tak téměř 40 % respondentů (určitě ano + spíše ano). Zhruba 30 % dotázaných by odlišný politický názor vadil u vlastních dětí či rodičů, jedné čtvrtině u sourozenců a jedné pětině u přátel. Politický názor respondenti nejméně řeší u spolupracovníků a spolužáků, členů širší rodiny a sousedů. Vysokoškolsky vzdělaní respondenti se v tomto ohledu jeví jako méně tolerantní než respondenti s nižším vzděláním.
Část výzkumu se zaměřovala také na otázky přímo spojené s letošními volbami do Poslanecké sněmovny. Téměř tři pětiny (určitě ano + spíše ano) těch, kteří se sami jako voliči voleb zúčastnili, uvedla, že své blízké, kteří nebyli rozhodnutí, zda jít volit, či volit jít nechtěli, k účasti přesvědčovala. Týkalo se to více vysokoškoláků a respondentů s maturitou (62 %) než respondentů bez maturity (47 %). Jen zhruba pětina pak své blízké přesvědčovala k tomu, aby volili jimi vybranou stranu/koalici, ve větší míře muži než ženy.
